Begonie Žilnatá

Begonia venosa

Netoxická

Aletrnativní názvy:

Sametová Královna, Pouštní Klenot

Popis

Begonia venosa je stálezelená, vytrvalá bylina z čeledi begoniovitých (Begoniaceae), pocházející z suchých oblastí Mexika, často pěstovaná jako okrasná rostlina. Má vzpřímené nebo plazivé, tenké stonky (20–50 cm), nesoucí šípovité, šedozelené listy, široké 5–10 cm a dlouhé 10–20 cm, s lesklým, kožovitým povrchem a výraznými žilkami, pokrytými jemným chlupem, připomínající samet (odtud „vein begonia“ nebo „velvet queen“). Listy mají červenavé okraje a spodní stranu, přidávající rostlině dekorativní vzhled. Květy jsou nenápadné, růžové nebo bílé, uspořádané v drobných hroznech (0,5–1 cm), připomínající drobné zvonky, květe zřídka v interiéru, obvule od jara do léta. Kořeny jsou mělké, přizpůsobené k růstu v suchých, dobře odvodněných půdách. Rostlina dorůstá výšky 20–50 cm a šířky 30–60 cm, což ji činí běžnou v domácích sbírkách sukulentů nebo stinných zahradách.

Živnotnost	Begonia venosa je běžně pěstován v interiéru jako pokojová rostlina. Při správné péči může v interiéru žít 5–15 let, pokud jsou zajištěny dostatečná vlhkost, stinné podmínky a stabilní teplota. V přírodě nebo venku může žít 10–20 let.
Citlivost	Přemokření: Nadměrná vlhkost vede k hnilobě kořenů; potřebuje velmi dobře drenovanou půdu. Suchý vzduch: Nízká vlhkost (pod 40 %) způsobuje zasychání listů; ideální je 50–70 % vlhkosti (pomůže zvlhčovač nebo zamlžování). Přímé slunce: Dlouhodobé vystavení plnému slunci může způsobit spálení listů. Chlad: Nesnáší teploty pod 10 °C, optimální je 18–25 °C. Průvan: Studený průvan může způsobit poškození listů. Škůdci: Náchylná na mšice, molice nebo houbové infekce při vlhkých a teplých podmínkách.
Informace o světle	Begonia venosa preferuje světlé a nepřímé světlo (4–6 hodin rozptýleného světla denně), protože je to rostlina přizpůsobená stinným suchým oblastem Mexika. Přímé slunce může spálit listy, zatímco přílišný stín omezí růst.
Informace o umístění	Nejlepší je umístění blízko velkého okna, ideálně orientovaného na východ nebo západ, kde rostlina dostane dostatek rozptýleného světla, ale ne přímé slunce. Tota poloha napodobuje její přirozené prostředí v suchých lesích. Umístění u stěn nebo v rohu může být příliš tmavé, což způsobí slabý růst, zatímco centrální umístění může být příliš vzdálené od světla.
Informace o zalévání	Zalévejte středem rostliny (na půdu), ideálně dešťovou nebo odstátou vodou o pokojové teplotě, aby půda zůstala suchá mezi zálivkami. Používejte květináč s drenážními otvory a odstraňte přebytečnou vodu z podmisky. Vyhněte se zalévání listů, protože rostlina je náchylná na hnilobu při přemokření. Substrát by měl být velmi propustný (směs písku, štěrku a rašeliny).