Azalka Japonská

Azalea japonica

Toxická

Aletrnativní názvy:

Květová Královna, Jarní Klenot

Popis

Azalea japonica je stálezelený nebo poloopadavý keř z čeledi vřesovcovitých (Ericaceae), pocházející z Japonska, často pěstovaný jako okrasná rostlina. Má rozložené, chlupaté stonky (30–120 cm), nesoucí eliptické, kožovité listy, široké 2–4 cm a dlouhé 5–10 cm, s lesklým, tmavě zeleným povrchem, připomínající perly (odtud „Japanese azalea“ nebo „floral queen“). Květy jsou nápadné, růžové, červené, bílé nebo fialové, uspořádané jednotlivě nebo v hroznech (3–5 cm), připomínající trubky, květe od března do května. Kořeny jsou mělké, přizpůsobené k růstu v kyselých, vlhkých půdách. Rostlina dorůstá výšky 30–120 cm a šířky 50–150 cm, což ji činí běžnou v zahradách, na terasách nebo v interiérech.

Živnotnost	Azalea japonica je běžně pěstován v interiéru jako pokojová rostlina, zejména během květu. Při správné péči může v interiéru žít 10–20 let, pokud jsou zajištěny dostatečná vlhkost, kyselá půda a stabilní teplota. V přírodě nebo venku může žít 20–40 let.
Citlivost	Přemokření: Nadměrná vlhkost vede k hnilobě kořenů; potřebuje dobře odvodněnou půdu. Suchý vzduch: Nízká vlhkost (pod 50 %) způsobuje zasychání listů; ideální je 60–80 % vlhkosti (pomůže zvlhčovač nebo zamlžování). Přímé slunce: Dlouhodobé vystavení plnému slunci může způsobit spálení listů. Chlad: Nesnáší teploty pod 5 °C, optimální je 15–25 °C. Průvan: Studený průvan může způsobit poškození listů a květů. Škůdci: Náchylná na svilušky, mšice nebo plísňové infekce, zejména při vlhkých a teplých podmínkách.
Informace o světle	Azalea japonica preferuje polostín (2–4 hodiny nepřímého nebo slabého přímého světla denně), protože v přírodě roste v podrostu lesů nebo na okrajích lesů. Přímé slunce může spálit listy, zatímco přílišný stín omezí květu.
Informace o umístění	Nejlepší je umístění u stěny nebo v rohu místnosti, kde je dostatek rozptýleného světla, ale ne přímé slunce. Tota poloha napodobuje její přirozené prostředí v lesním podrostu s částečným zastíněním a minimalizuje riziko spálení listů. Blízkost oken může být příliš světlá, zatímco centrální umístění může být příliš vzdálené od světla a zvyšovat riziko kontaktu s jedovatými částmi.
Informace o zalévání	Zalévejte rovnoměrně do půdy, ideálně dešťovou nebo odstátou vodou o pokojové teplotě, aby půda zůstala středně vlhká, ale dobře odvodněná. Používejte květináč s drenážními otvory a odstraňte přebytečnou vodu z podmisky. Používejte kyselou vodu (pH 4,5–6,0), například dešťovou nebo zamlženou, a vyhněte se zalévání listů, aby se zabránilo hnilobě. Substrát by měl být kyselý, dobře propustný (např. směs rašeliny, písku a kompostu).